Někteří lidé jsou jednoznačně nakloněni jedné metodě přípravy placenty nebo určité formě přípravku. Pro ty, kteří jsou nerozhodní, doporučujeme metodu tradiční čínské medicíny pro enkapsulaci a syrovou placentu na tinkturu a do koktejlu. Toto doporučení vychází z časových úseků poporodního období a možných potřeb ženy v šestinedělí.
Placentový koktejl se obvykle připravuje okamžitě po porodu a poté v dalších 3 dnech. Koktejl je doporučen zejména při velké krevní ztrátě. Placentová tinktura se naopak používá až po uplynutí poporodního období. Má dlouhou životnost, a proto je ideální pro pozdější použití při potížích jako jsou menstruační diskomfort nebo příznaky menopauzy. Dobrou alternativu nabízejí také homeopatika.
Tradiční čínská medicína používá placentu stovky let. Laicky řečeno placenta pomáhá vrátit tělo zpět do rovnováhy a doplňuje to, co bylo v průběhu porodu vyčerpáno. V Číně se také používá při oslabujících chronických onemocněních, je široce používaná na řadu dalších onemocnění a proti stárnutí, na snížení únavy a pro zvýšení produkce mateřského mléka. Velmi zajímavá je studie z roku 1954 na 210 ženách, které hlásily nedostatečnou laktaci. Dali těmto ženám sušenou placentu a zjistili, že 86 % z nich mělo pozitivní nárůst produkce mléka v rámci několika dnů. Navíc nedávný výzkum zjistil, že placentofágie by mohla zlepšit toleranci bolesti tím, že zvyšuje produkci opiátu podobných látek, které jsou aktivovány během porodu. Mezi kultury, ve kterých je zvykem připravit placentu pro matku nebo jsou známé pojídáním částí nebo celé placenty, patří čínská, vietnamská, maďarská a italská. V Itálii ženy pojídaly části placenty, aby si pomohly s laktací. Tyto kultury věří, že placenta je bohatá na živiny, které výrazně napomáhají zotavení se po porodu, včetně zpomalení a zastavení krvácení a zvýšení produkce mateřského mléka.
V dnešní době se výzkumy placenty a její praktické využití zaměřují na specifické vlastnosti při hojení a snižování bolesti. Používá se při povrchových poraněních spojivky, rohovky, ošetření popálenin a v léčbě chronických nehojících se ran.
Placenta obsahuje: hormony (prolaktin, oxytocin, laktogen, kortikoliberin, estrogeny atd.), enzymy, kmenové buňky, vitamíny (např. E, K, skupinu B), železo a jiné prvky, imunitní a růstové faktory, imunoglobuliny, bílkoviny a další biologicky aktivní látky.
Ještě donedávna byla veřejnost přesvědčená, že u zvířat je pojídání placenty spojeno s ochranou mláďat před predátory. Dnes už díky moderním etologickým, biologickým, antropologickým a dalším výzkumům víme, že tomu tak není. Z pohledu ochrany mláděte by bylo výhodnější ponechat placentu na místě pro predátory a odejít s mládětem pryč – mláďata velkých býložravých savců se rodí plně vyvinutá a jsou schopná odejít s matkou do půl hodiny po porodu. Malí býložravci, např. hlodavci, rodí v bezpečných, ukrytých hnízdech, před predátory chráněných. Mláďata primátů jsou ihned schopná držet se pevně matky a matka je ihned odnáší do bezpečí tlupy. I výhradní býložravci konzumují po porodu placentu pro doplnění důležitých látek, které při porodu organismus ztrácí, a pro rychlejší hojení, poporodní rekonvalescenci a podporu laktace.
VÝHODY UŽÍVÁNÍ PLACENTY